Archiv štítku: zánět

Jalovec obecný

I jehličnany, evolučně prastará a velmi původní skupina nahosemenných rostlin, mohou být vynikajícími léčivými prostředky tradiční lidové medicíny. Takový jalovec obecný je pak doslova pokladem z říše flóry, který v sobě spojuje nejméně trojí využití: nejenže se jedná o zmíněnou léčivku, ale rovněž o dekorativní prvek do okrasných zahrad a v neposlední řadě nepostradatelnou kulinářskou surovinu. Tudíž je rozhodně o co stát…

Jak vlastně vypadá?

Jalovec obecný patří do čeledi cypřišovitých. Jedná se o dvoudomý keř nebo nízký strom. Krátké jehlice se vyznačují charakteristickou modrozelenou barvou a vyrůstají v trojčetných přeslenech. Důležitým poznávacím znamením jalovců jsou jejich plody, známé jako jalovčinky – drobné kulaté šišky o průměru zhruba jednoho centimetru. Dozrávají dlouhé měsíce a následně slouží jako potrava pro ptáky, nebo se také využívají v gastronomii.

Vydrží skutečně prakticky vše

Jalovce nalezneme nejčastěji na slunných stanovištích, jedná se nicméně o velmi odolné a přizpůsobivé rostliny, které dobře snáší suchou a chudou půdu. I z toho důvodu se jedná o častou volbu zahradních architektů, pokud je třeba vyřešit osázení živinově chudých terénů.
Jalovec má několik desítek poddruhů a okrasných kultivarů. V České republice se volně vyskytuje čím dál vzácněji, v současnosti je tedy veden jako chráněný druh.

A k čemu může pomoci?

Plody jalovce jsou známy pro své dezinfekční a protizánětlivé účinky a odnepaměti využívány v mnoha kulturách. Jejich blahodárných účinků při léčbě zánětů močových cest jsou známy již po staletí. Některé zdroje doporučují užívání jalovčinek také jako antikoncepci a hovoří se o jejich schopnostech snižovat hladinu cukru v krvi.

Využití v kuchyni je různorodé

Jalovčinky se vyznačují nezaměnitelnou, dosti výraznou chutí, někdy označovanou také jako svíravou. Z toho důvodu se nepojídají samostatně, ale používají se jako koření k dochucování masa (obvykle pokrmů se zvěřinou), omáček či nádivek. Větvičky jalovce jsou potom velmi známé díky tradičnímu alkoholickému nápoji ginu, jehož nedílnou složku tvoří. Jalovčinky jsou základem také pro slovenskou borovičku nebo finské pivo Sahti.

Skořice

 

Kůra z větví cejlonského skořicovníku

V případě skořice se můžeme setkat také s označením cejlonská skořice či pravá skořice. Jedná se o červenou kůru z větví cejlonského skořicovníku, který patří do čeledi vavřínovitých a dorůstá výšky 20 metrů. V obchodech je běžně k dostání skořice celá či ve formě prášku, tato skořice však pochází ze skořicovníku čínského a její název je skořice čínská nebo také kasiová. Pěstuje se hlavně v oblasti Indonésie. Cejlonská skořice, pravá, je typická jemnější chutí a především vyšším obsahem éterických olejů a léčivou sílou. Měli bychom používat svitkovou skořici a umlít ji těsně před použitím, aby z ní nevyprchaly účinné látky.

Jedno z nejstarších koření světa

Skořice je jedním z nejstarších koření světa. Před více než 4000 lety byla známá v Číně. Je jedním ze směsi „pěti koření“. O skořici se zmiňuje také Bible. V Orientu sloužila jako vykuřovadlo při kultovních obřadech. Ve starověkém Římě byla považována za velmi vzácné koření. Na nějaký čas pak upadla v zapomenutí a v Evropě se znovu rozšířila v době středověku. Pravá skořice se k nám dnes dováží z Cejlonu.

Obnovuje přirozený rytmus v těle

Skořice se vyznačuje uklidňujícími účinky, dodává také léčivou energii. Dokáže obnovit přirozený rytmus v těle, duchu i duši. Používá se ke zmírnění příznaků, které jsou již zjevné. Uvolňuje napětí a stimuluje krevní oběh. Pomáhá také správné funkci dýchací soustavy a přispívá k lepšímu trávení. Je účinná při nachlazení, astmatu i bronchitidě. Užívá se jako podpora k prokrvení a posílení. Urychluje rekonvalescenci. Působí pozitivně při kožních onemocněních.

Rozvíjí citový život a stabilizuje náladu

Dokáže uklidnit a pomůže ujasnit si myšlenky. Zvýší sílu vůle a zlepší intuici. Dodává pozitivní energii a je vhodná zejména při stavech, které jsou charakteristické duševním zmatkem. Pomáhá rozvíjet citový život a dokáže stabilizovat naše nálady. Dodá harmonii citovému životu i vnitřní klid. Přispívá k lepší koncentraci a eliminuje úzkost.

Hřebíček

 

I v minimálním množství dodá specifickou chuť

Hřebíček je ještě nerozvinuté poupě z tropického stromu, který se vyskytuje na indonéských Moluckých ostrovech. Poupata se otrhávají, dokud ještě nejsou rozvinutá, protože právě v této době se vyznačují nejvíce kořenitou vůní i chutí. Poté jsou sušeny na slunci nebo u ohně. Pokrmům dodají i v minimálním množství specifickou chuť. Hřebíček se prodává většinou celý, obsahuje olejové žlázy, ve kterých najdeme éterický olej.

Důležitá součást směsi „pěti koření“

Hřebíček byl nejdříve používán v Číně, je jedním z důležité směsi „pěti koření“. Prostřednictvím arabských obchodníků se rozšířil hřebíček do Říma, kde panovalo nadšení pro všechno nové, exotické a neobvyklé. Hřebíček byl však velkou vzácností. Teprve po objevení námořní cesty do Indie se hřebíček rozšířil více do Evropy. Hřebíček je dnes pěstován především v Tanzanii, na Srí Lance, na Madagaskaru a v oblasti amerických tropů.

Uleví od bolesti zubů i zahřeje

Hřebíček má výrazné zklidňující účinky a zároveň doplňuje energii. Uklidní bolest a dodá potřebnou pozitivní energii. Je účinný tišící prostředek zejména při bolestech zubů. Žvýkání hřebíčku nám pomůže do doby, než budeme moci navštívit zubního lékaře. Pomáhá při všech infekcích v dutině ústní. Uleví při nachlazení a přispívá k lepšímu trávení. Prohřívá tělo, a tak by se měl konzumovat především v chladnější polovině roku.

Usnadňuje navazování kontaktů

Působí uklidňujícím dojmem a zvyšuje sebevědomí. Pomáhá při ostýchavosti a při strachu projevit se ve společnosti, například tehdy, když se bojíme někoho oslovit či mít projev před lidmi. Usnadní navazování kontaktu s jinými lidmi a zbaví nás strachu z doteku. Pomůže překonat plachost a nesmělost. Podporuje pozitivní pocity a prohlubuje vztahy k blízkým osobám. Dodává odvahu a pomáhá nedělat si těžkou hlavu z drobných chyb, které k životu patří.